Jak jste viděli v aktualitách a na našem facebooku, společný tým Troopers Gepardi vybojoval v kategorii elévů na Prague Floorball Cup 2020 fantastické druhé místo. Přinášíme vám pohled na jejich cestu turnajem očima jednoho z trenérů, Jakuba Viziny.
Naše cesta pod hlavičkou týmu Troopers Gepardi začala v Brně před 7 hodinou srazem a odjezdem. V Praze jsme jeli hned na Branickou halu Hamr, kde se odehrávala většina našich zápasů.
Hned v prvním jsme proti sobě měli asi nejsilnější tým naší páté skupiny Black Angels, které jsme podle mého celkem s elegancí porazili 4:1.
Dále byl v pátek na seznamu oběd, ubytování se v hotelu Monica a náš druhý skupinový zápas proti Hradci Králové. Zápas to byl ze začátku velmi vypjatý, soupeř vypadal silně a rodiče jim fandili ze všech sil. Kluky to ale nezaskočilo a večerní zápas vyhráli s přehledem 11:1. Byl to velmi úspěšný začátek víkendového turnaje.
Po druhém vystoupání strmého kopce a více než 100 schodů se kluci na hotelu uvelebili a připravovali se do dalšího dne.
Do sobotních zápasů jsme šli s vědomím, že už nemůžeme ve skupině skončit jinak než první, a tak jsme chtěli poslední zápas před play-off zaměřit na zažití taktiky, aby si kluci víc nahrávali a dostali do pohybu míček, na místo sebe. Náš soupeř, do této chvíle poslední tým ve skupině, Olomouc jsme porazili s přehledem 8:1 a čekali jsme, jakého soupeře nám pavouk soutěže přisoudí.
Mezičas jsme vyplnili fandovským výjezdem na Hostivařskou halu, abychom podpořili kluky z Troopers a z Gepardů v kategoriích B10 a B11 na PFC mini. Po cestě z Hostivaře na halu Campanus na Chodově jsme se dozvěděli jméno našeho soupeře v play-off, stal se jím tým K1 Florbal Židenice. Kluci v prvním kole play-off a prvním střetnutí mimo branickou halu nezaháleli a porazili brněnský tým vysoko 12:0.
Další zápas nás čekal až další den. Věděli jsme, že nás opět přivítá branická hala. Jméno našeho dalšího soupeře jsme věděli ihned po sobotním posledním střetnutí a opět se jednalo o brněnský celek. Tentokrát se jím stali kluci z Hattrick Brno. Avšak v tuhle dobu byl již večer a my jsme se přesunuli zpátky na hotel.
V poslední den čili v neděli, jsme se přesunuli s předstihem na branickou halu, kde jsme čekali na našeho druhého brněnského soupeře. Zápas to byl opět vypjatý a velmi vyrovnaný, kluci poprvé na turnaji zjistili, jaké to je prohrávat. Po první polovině střetnutí svítil na ukazateli skóre výsledek 5:5, ale v druhé se obrana semkla, kluci přidali ještě 2 góly a po výsledku 7:5 šli do semifinále. Opět jsme si vychutnali čekání na soupeře, který vzešel ze střetnutí Přerova proti Gullivera Brno. Že bychom do třetice potkali brněnský tým a odehráli další derby?
Ne, derby se nekonalo. Gulliveři proti silnému Přerovu neobstáli, a tak jsme v semifinále změřili síly s FBC Přerov. Bylo to zároveň naše rozloučení s branickou halou.
Zápas to byl ještě vyrovnanější, napjatější a bojovnější, ale naši kluci v sobě našli sílu a vyhráli nakonec 2:1. Nikdo to nečekal, pro všechny se jednalo o velké překvapení a radost, ale ta musela stranou. Čekal nás přesun na Arenu Spartu Podvinný mlýn, kde se hrálo finále celého Prague Floorball Cupu.
Na halu jsme bohužel přijeli se zpožděním, protože na branické hala došel zápas, který se hrál před námi až do 6 série nájezdů, a tak jsme chytli velkou časovou ztrátu. Poté co se kluci rychle převlékli, nastoupili na palubovku haly, která je domácí halou superligového týmu ACEMA Sparta Praha, a začali se zrychleně připravovat na zápas. Pro všechny hráče se jednalo o nezapomenutelný zážitek.
Po lehkém zahřátí se kluci připravili na slavnostní ceremoniál. Už jen zahájení zápasu je zážitek, který si ponesou celý život. Náběh na plochu, seřazení obou mužstev do řady, česká hymna, velké obrazovky a přímý přenos na internetovém YouTube kanálu turnaje. Všichni kluci doslova hltali tuto nádhernou atmosféru, která byla v tenhle moment úžasná. Byl to úžasný zážitek i z mých očí jako pro jejich trenéra. Když ceremoniál skončil, mohl začít zápas. Proti nám stál tým v oranžových dresech, silný DDM Praha 10 Wizards, vítězové minulého ročníku PFC.
Zápas se pro nás nevyvíjel nejlépe, začátek nebyl nadějný. Dostali jsme první gól a začali prohrávat. Kluci se ale nedali a za podpory úžasných fanoušku ze stran rodičů začali dávat góly a otočili skóre na 4:2. Bohužel jsme pak párkrát zazmatkovali, přišlo vyloučení za špatné střídání a našim se nepodařilo skóre udržet. Zápas skončil 4:6 pro pražský tým.
Kluci byli z výsledku zklamaní a v prvních chvílích neviděli, jak velkého úspěchu dosáhli. Neznámý celek nepoznal během turnaje hořkost porážky, až na finále porazil všechny týmy a na skvěle obsazeném turnaji s mezinárodní účastí skončili druzí!! Radost z obrovského úspěchu jim ale postupně docházela, náš boj ale ještě neskončil.
Posledním soupeřem byl čas, čas, který jsme potřebovali, abychom stihli vlak do Brna. Jeli jsme posledním spojem, kterým jsme mohli jet. Jeli jsme šalinou (teda tramvají, byli jsme přece v Praze) a pak přestupovali na metro, z metra jsme měli 5 minut na nástup na vlak. Naštěstí jsme to stihli a to přesně 2 minuty do odjezdu. Po příjezdu do Brna nás čekali rodiče s transparentem ¨Vítáme vítěze¨ a skandováním. Krásná tečka za krásný turnajem.
Za sebe jako trenéra mohu říct, že mě to byl turnaj, který jsem si všichni nesmírně užili, od hráčů přes trenéry, rodiče a všechny ostatní, kteří nás doprovázeli. A pro kluky, i když byli hned po zápase smutní, skvělá zkušenost. Jsem rád, že jsem mohl jet s tímhle týmem a být u toho. Kluci, děkuji, byli jste skvělí.
My děkujeme za krásné shrnutí, a ještě jednou gratulujeme k obrovskému úspěchu. Pokud si budete chtít znovu užít finálový zápas, k vidění je na tomto odkazu.
