Jako dalšího jsme pozvali k pátečnímu rozhovoru odchovance Gepardů a v současné době trenéra dorostu Ondru Dohnala .Ondra patří dlouhou dobu k realizačnímu týmu Gepardů, několik let působil jako vedoucí florbalových kroužků, trénoval tým mladších žáků v Lize mezi městy a nyní již druhým rokem vede jako hlavní trenér celek dorostenců. Do toho stále ještě působí jako aktivní hráč juniorky SK Troopers.
Ondro zdravím tě a hned na úvod musím položit tradiční otázku: jak ses dostal k florbalu a jaké byly tvoje florbalové začátky?
Když jsem byl malý, dělal jsem mnoho sportů, ale florbal jsem hrál pouze, jak se říká, “na ulici“. Ale jelikož jsem soutěživý typ, tak jsme se s pár kamarády domluvili a přihlásili se na turnaj pořádaný DDM Fantázií. Sice jsme nebyli příliš úspěšní, ale oslovil nás Lumír s tím, abychom přišli na trénink. Tak jsem přišel na trénink, pak na druhý a už to bylo. S tréninkem jsem začal až v 7. třídě, ale pod vedením skvělého trenéra jsem se rychle zlepšoval a brzy se dostal do nominace týmu starších žáků na Ligu mezi městy.
Jaké úspěchy v gepardech jsi zažil?
Největším úspěchem je určitě vítězství v Lize mezi městy v sezoně 2016/2017. Pro mě osobně to je opravdu nezapomenutelná sezóna. Převážně v této sezóně se vytvořila přátelství, která trvají dodnes.
Kam vedly tvé další kroky, jak se vyvíjela tvoje kariéra?
Jelikož Gepardi tehdy ještě neměli kategorii dorostu a nechtěl jsem končit, tak jsem přestoupil do Bulldogs Brno. Zde jsem měl možnost hrát pod stejným trenérem, který mě trénoval v Gepardech, takže nebylo co řešit. Zde jsem strávil dvě sezóny. Poté jsem přestoupil do Troopers, kde završuji také druhý rok. Příští rok už ale mám možnost hrát opět v Gepardech, takže se chystám na návrat domů.
Také ty patříš k odchovancům klubu, kteří se zapojili do trénování. Jaké byly tvoje trenérské začátky?
K trénování mě přivedl, už zmiňovaný trenér, Marek Zvalo. Florbal mě bavil a chtěl jsem tím trávit více času, tak jsem začal už poměrně v nízkém věku vypomáhat s mladými hráči a nějak mě to chytlo a baví mě to dodnes.
|
|
Brno Open 2020, Ondřej Dohnal s číslem 22
|
Z čeho jsi měl největší strach, když jsi poprvé stanul “na lavičce“?
Strach jsem neměl. Vím, že mám zkušenosti, které můžu předat. Těšil jsem se na novou výzvu.
Jak dlouho se trénování věnuješ a u jaké kategorie působíš?
Trénování se věnuju asi čtvrtým rokem. Na kroužcích jsem si prošel snad všechny mládežnické kategorie. Momentálně ale působím u dorostu.
Jak bys charakterizoval svůj tým?
To je složité. Po minulé sezóně odešlo spoustu osobností, takže tým prošel spoustou změn a každý si to místo v týmu trošku hledal. Asi nemusím říkat, co zastavilo náš další progres. Pokud bych to měl zkrátit, tak bych řekl, že tým má velký potenciál.
Se spoustou svých svěřenců jsi nastupoval v jednom týmu. Jaké je to pro tebe? Jak tuto zkušenost vnímáš? A jak tě vnímají kluci?
Nehraju si na někoho, kým nejsem. Nebudu jim vyčítat KFC, když jsem tam byl před 2 lety s nimi. Občas to není snadné. Je ale potřeba si určit hranici, kdy mluvím jako trenér a kdy jako kamarád. Naštěstí mám zkušenosti, které můžu uplatnit. Dělám vše pro to, aby to fungovalo, a vím, že kluci taky. Vždyť všichni máme stejný cíl.
Zkus se jako trenér charakterizovat. Jaké jsou tvoje trenérské ambice?
Jsem náročný na přístup k tréninkům a zápasům. Ne všichni mají stejný talent. Nevadí mi chyby. Když na sobě hráč pracuje a opravdu se snaží, má v týmu vždy místo. Ať už má jakoukoliv výkonost. To je pro mě to nejdůležitější. Moje ambice jsou, aby se kluci v Gepardech co nejvíce “zdravě“ posouvali a hráli o ty nejvyšší příčky. Osobní ambice se kryjí s ambicemi v Gepardech. Nikde jinde trénovat nechci.
Od příští sezóny by ses měl stát naplno šéftrenérem Gepardů. Jak se na tuto výzvu těšíš?
Těším se velmi. Je to pro mě velká výzva a moc si vážím důvěry, kterou ve mně ostatní vložili. Udělám vše pro to, aby se Gepardům dařilo.
Také ty jsi patřil do historicky prvního mužstva mužů Gepardů na loňském Brno open. Jak na tuto akci vzpomínáš? A co Gepardi muži v příští sezóně?
Skvělí lidé, skvělá akce, skvělý výsledek. Velký dík Berymu, že se do toho takhle vrhl. Na příští sezónu se neskutečně těším a doufám, že Gepardům budu moct pomáhat jako hráč v lize.
Poděl se s námi o svůj největší florbalový zážitek.
Největší florbalový zážitek říct nedokážu. Ty nejlepší zážitky jsou ale určitě z velkých turnajů. Ať už jsou to zážitky na hřišti nebo mimo něj. Miluju toto prostředí. Kdo to zažil tak mi naprosto rozumí.
Jaké jsou tvoje záliby mimo florbal? Jak vidíš svoji budoucnost? Čemu by ses chtěl věnovat?
Mimo florbal se rád podívám na film nebo seriál nebo si přečtu knížku. Mojí největší zálibou je ale sport obecně. Aktivně i pasivně. I když jsem vždy říkal, že moje budoucnost neleží v oblasti akademických úspěchů, tak doufám v opak. Hlásím se na Fakultu sportovních studií. Co bude dál, je zatím ve hvězdách.
Kdyby nebylo florbalu, jakému sportu by ses věnoval? A myslíš si, že bys v něm byl stejně úspěšný hráčsky nebo trenérsky, jako jsi ve florbale?
Určitě by to byl týmový sport. Tým je na sportu to nejlepší. A pokud by mě ten sport bavil, tak bych chtěl být co nejlepší, jako vždy. Florbal je ale jasná volba. Neměnil bych.
Tvoje florbalové a Gepardí přání?
Stejně jako všichni ostatní si přeji, ať se co nejdříve můžeme vrátit k tomu, co nás tak baví. Poté si samozřejmě přeji atakovat ty nejvyšší příčky v lize a přeji si, abych mohl Gepardům nadále pomáhat stávat se velkým florbalovým klubem a naplňovat obrovský potenciál tohoto klubu.
Ondro, moc děkuji za příjemné povídání a přeji vše dobré.
