Zbyněk Matýsek: Baví mě, když vidím, jak se kluci florbalem baví a jak se zlepšují

Ahoj Zbyňo, myslím, že většina rodičů, dětí a přátel Gepardů tě zná, ale zkus se nám i tak trochu představit. Kdo je Zbyněk Matýsek?
Ahoj Michale, hned na úvod taková zákeřná otázka? Tak jenom stručně. Je mi (zatím) 44, žiju v Brně a pracuju v oboru ekonomickém v jedné městské společnosti. U Gepardů jsem služebně od roku 2019, ale motám se kolem nich trošilinku dýl. Zajímám se o brněnský hokej (KOMETA!) a o hokej všeobecně, rád čtu, rád se zasměju, rád si zahraju na kytaru, rád se podívám na zajímavý film nebo seriál. To stačí ne? Já myslím, že jo.

V týmu působíš už několikátým rokem, jak jsi se vlastně do Gepardů a k trénování dostal?
Úplně jednoduše. Syn začal chodit do florbalových kroužků ve Slatině pod DDM v první třídě, za čas dostal šanci v Lize mezi městy a já jako správný rodič na halách fandil. Pak jsem začal fotit, u toho jsem se tak nějak motal kolem střídačky, občas prohodil slovo s Lumírem, s Markem, s tebou i s Berym, v roce 2018 jsem jel vyloženě jako divák do Ostravy, kde jsem už vedl s Lumírem „odborné“ debaty. Další rok to bylo obdobné, jezdil jsem po turnajích v roli rodiče, fotografa a řidiče, občas něco plácnul a v květnu 2019 se chystal na druhou Ostravu. Tam už jsem dostal první "trenérský" impuls. Tým elévů vedl Ondra Podolský s Lukášem Beránkem a já měl být připraven něco jako v záloze, kdyby některý z nich nemohl jet. Nakonec to dobře dopadlo, jet mohli všichni a já nakonec skončil v roli pozorovatele. Za ty tři dny jsem viděl naživo asi třináct zápasů a připravoval se na Brno Open, kde jsem měl už být Berymu k ruce u týmu elévů. No a pak už přišel kurz trenérské licence a nástup k mladším žákům v sezóně 2019-2020, kde jsme dodnes (smích).

Jakou kategorii současně trénuješ? Co bys řekl o svém týmu a jak zvládáte lockdown?
Jak už jsem říkal v předchozí otázce, momentálně jsem u mladších žáků a v případě potřeby u starších žáků na zápasech přeboru (Blue team). Kluci v mladších žácích jsou skvělá parta, kterou ani odchody nerozhodily, perfektně přijali loňské elévy a tvoří opravdu jeden celek. Zodpovědně mohu říct, že všichni kluci udělali za ten rok a půl obrovský progres. A lockdown…. Zvládáme ho, protože musíme. Kluci dostávají každý týden rozpis individuálního tréninku, dvakrát týdně se potkáváme na online meetech, jeden je cvičící, druhý spíš takový taktický a teoretický. Probíráme individuální plán a určité herní situace, zkoušíme, jak se posunuli po florbalové stránce mentálně, prostě se snažíme v rámci možností vytěžit maximum. Do toho se objevují výzvy, hecování, úkoly, ale už abychom byli na hale (povzdech).

Co tě na trénování baví a s jakými problémy se naopak potýkáš?
Baví mě, když vidím, že to baví kluky. Že mají při florbalu radost. A nejvíc mě fakt baví, když vidím, že se zlepšují a mají tu správnou jiskru. A pokřik v šatně po vítězném zápase, to musí bavit každého (úsměv). Co se týká problémů, tak ano, potýkáme se s problémy, ale ty k tomu prostě patří. A kdo říká, že u trénování problémy nemá, tak lže. Nebo aspoň nemluví pravdu. Největší problém u Gepardů napříč kategoriemi je podle mě absence vlastního zázemí. A to je i takový sen, mít vlastní halu se vším všudy.

Současnost: s týmem mladších žáků na turnaji ve Znojmě a tým mužů na Brno Opengame 2020

Jaký je tvůj největší zážitek s florbalem?
Zážitkem je každý velký turnaj, každý připravil nějaký specifický zážitek. Pro diváka a pozorovatele byla nepřekonatelná Praha 2019, kde tým mladších žáků prošel parádními výkony až do semifinále play-off B. Super atmosféra, kluci šli výkonnostně strašně nahoru, všechno si sedlo. Z trenérského pohledu musím zmínit Brno 2019 a zápas play-off elévů proti Havířovu, to byl dokonalý obrat, postup do dalšího kola ze stavu 0:3. Praha 2020 a Brno 2020, tam byl vidět úžasný progres ve hře kluků mezi turnaji, krásně bylo vidět, jaký udělali pokrok. A ze svého hráčského pravěku to byla asi úspěšná baráž do Krajského přeboru I 1999 (z tehdejší 5.ligy). Z hlavy nemůžu dostat zápas proti Bulldogs Brno C, kde nastoupila řada hráčů z nejvyšší soutěže a my jsme s nimi drželi opravdu vyrovnaný krok, výjezdy z florbalových začátků na ligové turnaje do Ostravy, Havířova, Hranic. A v neposlední řadě Brno open 2020. Neskutečná parta, neskutečný emoce.

A já hned na tu vzpomínku navážu dalším dotazem. Když jsi loni v létě přijal tu výzvu a znovu se vrátil na palubovky i jako hráč-brankář v rámci mužského týmu na Opengame, jaká byla tvá předchozí aktivní kariéra a plánuješ v ní pokračovat?
Tak to byl florbalový pravěk. S florbalem jsem se seznámil v roce 1997. Kluci z party si chodili zahrát florbálek a začali mít myšky, že se přihlásí do ligové soutěže. Já jsem se párkrát byl na tréninku podívat, a protože ji chyběl brankář a mě to do branky vždycky táhlo, na jaře 1998 jsem odchytal první přátelský zápas proti Skurut Hai. A na podzim 1998 začalo naše putování českým florbalem oficiálně. Tak vznikl celek FBC Dohoda Brno. Začali jsme v 5.lize, o rok později postoupili do Krajského přeboru. Na jaře 2001 jsem musel kariéru přerušit (kolena dostávala zabrat), ale na podzim 2004 jsem se ještě do branky vrátil a dvě sezóny odchytal. V začátcích nám ohromě pomohli kluci z tehdy superligových Buldoků, hlavně Zdeněk Mlčoušek, který byl pak i trenérem Buldoků a zejména Tomáš Vorel, který už bohužel není mezi námi. Veřejnost zná hlavně jeho bratra Marka, který hrával dlouhá léta hokejovou extraligu za Znojmo, Plzeň a Kometu a nyní pracuje jako hráčský agent. Tito dva nám pomohli s organizačními věcmi a Tomáš s tréninkem, chodil si s námi zatrénovat, pro brankáře domluvil konzultaci u tehdejší brankářské jedničky Buldoků, zajišťoval vybavení a výstroj. Nedá mi to a musím zmínit, že tehdejší výstroj byla na úplně jiné úrovni, kdybych to připodobnil k hokeji, tak v roce 1998 to bylo v porovnání s dneškem jako za dob LTC Praha (ve čtyřicátých letech), místo dresů jen trička nebo hokejové dresy, místo chráničů tlustá mikina nebo svetr. Bomba, co? Kariéru jsem tak nějak ukončil tuším v roce 2006 a myslel jsem, že definitivně. Ale po více jak dvanácti letech přišla nabídka chodit na veteránský florbálek Gepardů a výstroj přišla znovu ke slovu. Následovalo Brno open a úžasný zážitek. A budoucnost? Jestli vydrží zdraví a bude čas, rád si na pár minut mezi tři tyče za tým Gepardů v mužích vlezu. Ale na řadě už jsou ti mladší, věk nezastavíš (smích).

Něco z florbalového pravěku: FBC Dohoda 1998 a 2004

V Gepardech jsi i členem Výkonného výboru spolku. Jaká je tvá úloha/práce v něm?
Snažím se po všech stránkách pomoct s čím je potřeba. Svoji roli vidím spíš v marketingu, propagaci a projektech na sociálních sítích. Teď jsme zhruba před měsícem naši aktivitu na facebooku, webových stránkách a instagramu docela rozjeli a chtěl bych tento trend zachovat a ještě vylepšit. Během pár dní plánujeme spustit náborovou kampaň, do které se může zapojit každý Gepard, víc teď nebudu prozrazovat. Dále připravujeme nové webové stránky klubu se spuštěním do zahájení příští sezóny, máme klubový informační systém, který postupně plníme a chceme ho taky uvést v život pro všechny naše členy, plánujeme rozšířit portfolio ve fanshopu a v plánu jsou i další novinky. Celý výbor se připravuje na činnost klubu v sezóně 2021/2022, kdy rozšiřujeme naši základnu o tým mužů a o juniorskou kategorii. Do toho jsme si dali za cíl najít pro Gepardy osobu manažera a získat více partnerů klubu, tedy zajistit finanční stabilitu. Hlavním cílem však zůstává zachovat příjemnou atmosféru, které si získá každou novou tvář a pomůže klukům po sportovní i lidské stránce.

Jaké jsou tvé budoucí plány v Gepardech? Kde bys viděl klub a sebe v něm třeba za 5 let?
Těším se na práci u starších žáků, kam bych měl v příští sezóně přejít. Těším se na velké turnaje a těším se na premiéru juniorky a mužů. Za pět let doufám, že Gepardi budou mít vlastní zázemí, tým mužů postoupí o dvě soutěže výš, to samé juniorka a dorost. Moji současní svěřenci budou právě ve věku mezi dorostem a juniorkou, někteří možná ochutnají dospělý florbal. Pevně věřím, že v Gepardech zůstanou všichni. A zdravé podhoubí v podobě dnešní přípravky a elévů úspěšně potáhnou za pět let starší žáky a dorost, tým mladších žáků bude opět v plné síle a počtem hráčů v elévech a přípravce budeme praskat ve švech. Rád bych, aby se Gepardi stali pevnou a nedílnou součástí brněnské a jihomoravské florbalové mapy. A pokud se podaří získat vlastní pevné zázemí, to by byla třešinka na dortu.

A závěrem: co bys ještě dodal? Nějaké osobní poselství pro všechny čtenáře?
Lidi, vydržte! Buďte na sebe opatrní, buďte s námi. Pevně věřím, že se brzy potkáme na halách, turnajích a jiných příležitostech osobně, a nejen přes kameru. Díky, že to s námi a s klukama a holkama v modrožlutém táhnete a jdete s námi dopředu.